Přijímačky 2018: Kompletní průvodce pro úspěšné přijetí

Termíny konání přijímacích zkoušek na střední školy

Ministerstvo školství stanovilo termíny přijímacích zkoušek na střední školy v roce 2018 s dostatečným předstihem. Každý uchazeč tak měl dost času se připravit na tento důležitý moment ve svém životě. Přijímačky 2018 rozhodovaly o budoucnosti tisíců devátáků z celé republiky – kam půjdou na střední, jaký obor si vyberou, jakým směrem se vydají.

První termín proběhl 12. a 13. dubna 2018. Tehdy se většina žáků posadila nad testy z češtiny a matematiky. Pro většinu uchazečů o gymnázia a střední odborné školy to byly klíčové dny. Devátáci se sešli v budovách vybraných škol a psali jednotné testy připravené Cermatem – Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání.

Co když jste ale zrovna v dubnu onemocněli? Nebo vám něco vážného překazilo plány? Právě proto existoval druhý termín – 18. a 19. dubna 2018. Sloužil jako záchranná síť pro ty, kdo se nemohli dostavit poprvé. Museli jste ale mít pořádný důvod: potvrzení od lékaře o nemoci, mimořádnou rodinnou událost nebo jinou nepředvídatelnou situaci. Školy pak měly povinnost pustit vás k náhradnímu termínu, pokud jste důvody řádně doložili.

Celý harmonogram byl precizně naplánovaný, aby měli všichni uchazeči stejné podmínky. První den patřil češtině – devadesát minut na padesát úloh, které prověřovaly jazykové znalosti, jak rozumíte textu a jak s ním dokážete pracovat. Druhý den přišla na řadu matematika, také devadesát minut, dalších padesát úloh testujících vaše matematické schopnosti a logické myšlení.

Některé školy měly ještě další kola přijímaček. Umělecké školy, sportovní gymnázia nebo odborná učiliště často vyžadovaly víc než jen znalosti češtiny a matiky. Tam vás čekaly ústní zkoušky, praktické testy nebo talentovky – podle toho, na co jste se hlásili. Vždyť když chcete studovat výtvarku nebo sport, musíte ukázat, že na to máte.

Výsledky? Ty školy zveřejňovaly postupně, nejpozději do patnácti dnů od zkoušek. A pak jste se museli rozhodnout: přijmete nabídku, nebo to zkusíte ještě jinde v dalším kole přijímacího řízení?

Změny v organizaci přijímacího řízení roku 2018

Rok 2018 přinesl do přijímacího řízení na střední školy změny, které pocítili všichni – deváťáci, jejich rodiče i učitelé na základních školách. Šlo hlavně o to, jak se celý proces organizoval, kdy se konaly zkoušky a jak se hodnotili uchazeči.

Největší novinkou bylo sjednocení termínů zkoušek po celé republice. Ministerstvo školství konečně určilo konkrétní dny, kdy se budou přijímačky psát všude stejně. Vzpomínáte si na ty starší ročníky? Kolik dětí tehdy zoufale řešilo, že se jim termíny na dvou vytipovaných školách překrývají! V dubnu 2018 proběhlo první kolo, náhradní termín připadl na začátek května. Konečně jasno, konečně přehled.

Samotné podávání přihlášek dostalo pevnější pravidla. Dvě školy v prvním kole – to zůstalo. Ale termíny? Ty se zpřísnily. A školy? Ty musely včas zveřejnit, podle čeho vlastně budou vybírat. Rodiče s dětmi se tak mohli připravit pořádně, ne až na poslední chvíli.

Velká věc bylo také zpřesnění bodového hodnocení. Každá škola musela černé na bílém napsat, kolik bodů dává za přijímačky, kolik za známky ze základky a co dalšího bere v potaz. Žádné mlžení, žádné „nějak to spočítáme. Prostě jasná pravidla pro všechny.

Změnilo se i vyhlašování výsledků. Školy dostaly přesné termíny, kdy musí výsledky zveřejnit, a přitom musely chránit osobní údaje dětí. Každý uchazeč dostal své rozhodnutí buď poštou, nebo si pro něj přišel osobně. Konec nervóznímu postávání u vývěsek, kde všichni viděli všechno.

Česká školní inspekce začala přijímačky kontrolovat důkladněji než kdy předtím. Inspektoři chodili rovnou na zkoušky, sledovali, jestli školy dodržují pravidla, jestli někde nedochází k podivnostem. Celý systém potřeboval, aby mu lidé důvěřovali.

I druhé kolo přijímaček prošlo úpravami. To je pro ty, kdo to v prvním kole nevyšlo, nebo se ho třeba nemohli zúčastnit. Termíny byly naplánované tak, aby navazovaly na výsledky prvního kola a zároveň dávaly čas se připravit. Protože i druhá šance by měla být pořádná šance.

Jednotné testy z matematiky a českého jazyka

Rok 2018 přinesl žákům devátých tříd pořádnou porci stresu – jednotné testy z matiky a češtiny, které rozhodovaly o jejich budoucnosti na střední škole. Šlo o standardizované zkoušky, které měly všem dětem po celé republice nabídnout stejnou startovní čáru. Přijímačky 2018 byly výběrová řízení na střední školy s едиnými pravidly pro všechny, jak je nastavilo ministerstvo školství.

Co vás čekalo v matematice? Rozhodně ne jen nabiflované vzorečky a základní počty. Test chtěl vidět, jestli umíte přemýšlet, používat hlavu a aplikovat to, co jste se naučili, na praktické problémy. Aritmetika, algebra, geometrie, trocha statistiky – tohle všechno se v testu objevilo. Na celý test jste měli šedesát minut, takže jste museli být nejen připravení, ale taky rychlí. Představte si to – sedíte nad papírem, ručičky tikají a vy si říkáte: Stihnout to, nebo si dát načas a riskovat, že něco nedopočítám?

Čeština zase prověřovala, jak na tom opravdu jste s vaším rodným jazykem. Pravopis, gramatika, stavba vět, slovíčka – klasika. Ale nestačilo jen umět teorie. Důležitou součástí byla práce s literárními i neliterárními texty, kde jste museli ukázat, že dokážete číst s porozuměním, analyzovat, přemýšlet nad tím, co autor myslel, a kriticky to zhodnotit. Taky šedesát minut, stejný tlak, stejné napětí.

Jak se na to připravit? Spousta dětí chodila na přípravné kurzy, dřela v pracovních sešitech nebo trávila hodiny na internetu s testy z minulých let. Školy se snažily pomoct – pořádaly přípravná sezení, kde si žáci mohli vyzkoušet, jak to vlastně bude vypadat, jaké úlohy je čekají. Rodiče? Ti do toho investovali nemalé peníze – doučování, kurzy, všechno možné, aby jejich děti měly co nejlepší šanci uspět.

Bodování bylo jasně dané – za každou správnou odpověď určitý počet bodů. Výsledky z těchto testů tvořily podstatnou část celkového hodnocení, ke kterému se počítal i prospěch ze základky. Každá střední škola si to pak vážila po svém. Престižní gymnázia a vyhledávané odborné školy? Ty se na výsledky testů dívaly obzvlášť bedlivě.

Proč vlastně jednotné testy? Předtím si každá škola dělala přijímačky po svém, což bylo dost chaotické a těžko se to porovnávalo. Centrální testování mělo odstranit subjektivitu a dát všem stejnou šanci – ať už chodíte na základku ve velkoměstě nebo v malé vesnici, ať žijete kdekoli v republice. Férová hra pro všechny, to byl cíl.

Bodové hodnocení a způsob vyhodnocení výsledků

V roce 2018 bylo bodování u přijímaček na střední školy tím, co nakonec rozhodlo o tom, kdo se dostal na vysněnou školu a kdo ne. Celý systém byl postavený tak, aby spravedlivě spojil výsledky z jednotných testů s tím, jak si žák vedl na základce.

Celkem jste mohli získat až 100 bodů – to byla maximální meta, kterou šlo dosáhnout. Skládalo se to z několika částí. Největší váhu měly samotné přijímací zkoušky, konkrétně testy z češtiny a matematiky. Za každý test bylo možné získat určitý počet bodů, přičemž to se lišilo podle toho, o jakou školu a obor jste se ucházeli.

Co se hodnotilo v testu z češtiny? Hlavně to, jestli umíte pracovat s textem, rozumíte mu, znáte gramatiku a pravopis. Matematika pak prověřovala logické myšlení, schopnost vyřešit příklady a použít naučené vědomosti v praxi. Každý příklad měl jasně daný počet bodů a vyhodnocovalo se podle stejného klíče na všech školách, aby to bylo pro všechny fér.

Jenže to nebyly jen samotné testy. Školy mohly brát v úvahu i to, jak jste si vedli na základce předtím. Váš prospěch se přepočítal na body podle předem daného systému, který zohledňoval průměr známek z důležitých předmětů. Některé školy počítaly celkový prospěch, jiné se dívaly hlavně na předměty, které souvisely s oborem, na který jste šli.

Jak to celé probíhalo? Transparentně a podle jasných pravidel. Po obou termínech přijímaček se výsledky zpracovaly centrálně a školy dostaly kompletní přehled bodů všech uchazečů. Ředitelé pak sestavili pořadí podle celkového počtu bodů a rozhodli o přijetí podle toho, kolik míst měli k dispozici a jaké stanovili minimum bodů pro přijetí.

Co když mělo stejný počet bodů víc uchazečů? Na to měly školy předem připravená pravidla. Většinou se upřednostňovaly výsledky z přijímaček před známkami ze základky, nebo se víc koukal na výsledek z předmětu, který byl pro daný obor klíčový. Některé školy také zohledňovaly, jestli si danou školu dali jako první, druhou nebo třetí volbu.

O výsledcích se uchazeči dozvěděli písemně v zákonné lhůtě. Kdo se nedostal v prvním kole, měl ještě možnost zkusit štěstí v dalších kolech, pokud školy vyhlásily volná místa. Celý systém bodování byl nastavený tak, aby dal každému stejnou šanci a aby při rozhodování nehrála roli náhoda nebo něčí osobní sympatie.

Kapacity středních škol a počty přihlášek

Když se rodiče a děvětáci zamýšlejí nad přijímačkami, často narazí na jeden zásadní faktor – kolik žáků vlastně může škola přijmout? Každá střední škola má přesně stanovenou kapacitu, kterou nemůže jen tak překročit. Nejde přitom jen o to, kolik se do budovy vejde lavic. Záleží hlavně na tom, jestli má škola dostatek učitelů, laboratoří, dílen nebo třeba tělocvičen. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy schvaluje kapacity jednotlivých škol podle toho, co školy žádají a co daný region potřebuje.

Rok 2018 přinesl zajímavou situaci. Dětí v té době ubývalo, demografická křivka klesala. Přesto si ale prestižní gymnázia a oblíbené odborné školy s dobrou pověstí udržely vysoký zájem. Pro uchazeče to znamenalo tvrdý boj o každé místo. Školy musely počítat s tím, kolik přihlášek dostanou a jestli to odpovídá jejich skutečným možnostem.

Rozdíly mezi jednotlivými typy škol byly obrovské. Gymnázia, hlavně ta v krajských městech, měla tradičně narváno. Není výjimkou, že na některá prestižní gymnázia se hlásilo až pět nebo šest uchazečů na jedno volné místo. Představte si ten tlak na děti a rodiče! Není divu, že doučování a přípravné kurzy zažívaly boom a rodiče posílali děti na přípravu už od sedmé třídy.

U odborných škol byla situace pestřejší. Moderní technické obory jako IT nebo elektrotechnika lákal stále víc zájemců. Jenže tradiční řemesla? Ta měla často problém naplnit třídy. Tento trend odrážel změny na trhu práce a preference mladé generace – gymnázium prostě znělo lépe než třeba zedník nebo truhlář, i když na trhu práce byli řemeslníci velmi žádaní.

Zdravotnické školy si naopak držely stabilní pozici. Obory jako zdravotnický asistent nebo praktická sestra měly dokonce víc zájemců než míst. Podobně na tom byly umělecké školy a konzervatoře – tam musel uchazeč prokázat opravdový talent a přijímačky byly skutečně náročné.

Co bylo v roce 2018 opravdu markantní? Rozdíly mezi regiony. Zatímco v Praze a velkých městech se rodiče doslova rvali o místa na kvalitních školách, venkovské školy v menších městech se potýkaly s opačným problémem – bojovaly o každého studenta. Tato nerovnováha vedla k migraci žáků za vzděláním do větších center. Patnáctileté děti začaly dojíždět nebo bydlet na internátech, což bylo pro rodiny náročné nejen finančně, ale i emocionálně.

Školy přitom musely být chytré. Věděly totiž, že ne každý přijatý žák nakonec nastoupí – někdo se rozhodne jinak, dostane se na vysněnou školu v druhém kole nebo třeba změní názor. Proto mnohé školy záměrně přijímaly o něco víc žáků, než byla jejich ideální kapacita, aby si pojistily naplněné třídy.

Každá přijímací zkouška je mostem mezi tím, kým jsme byli na základní škole, a tím, kým se můžeme stát na střední škole. Není to jen test znalostí, ale především zkouška odvahy postavit se vlastní budoucnosti tváří v tvář.

Radek Havlíček

Nejžádanější obory a školy v roce 2018

V roce 2018 se o místa na středních školách ucházelo opravdu hodně absolventů základek. Některé obory a školy doslova přitahovaly zástupy uchazečů jako magnet. Přijímačky 2018 byly zkrátka rozhodující momenty, které zásadně ovlivnily budoucnost tisíců mladých lidí v celém Česku. Konkurence byla v mnoha případech brutální a studenti museli ukázat nejen to, co se naučili, ale taky svou odhodlanost a schopnost zvládat pořádný stres.

Naprostým favoritem zůstávala gymnázia – ta si držela pozici prestižních škol, které připravují studenty na vysokou. Osmileté i čtyřleté obory gymnázií zaznamenaly rekordní počty přihlášek. Na některých školách připadalo na jedno místo víc než pět uchazečů. Hlavně v Praze a dalších velkých městech panovala pořádně napjatá atmosféra. Rodiče i studenti vnímali přijetí na renomované gymnázium jako klíčový krok k úspěšné budoucnosti.

Technické obory prožívaly v roce 2018 svůj comeback. Stále víc lidí si uvědomovalo, že kvalifikovaných odborníků v průmyslu a technických profesích prostě chybí. Průmyslovky zaměřené na strojírenství, elektrotechniku a informační technologie zaznamenaly výrazný nárůst zájmu. Uchazeči si uvědomovali jednu věc – absolventi technických oborů mají skvělé uplatnění na trhu práce a často vydělávají nadprůměrné platy už krátce po škole.

Zdravotnické školy představovaly další kategorii s extrémně vysokou poptávkou. Obory jako zdravotnický asistent nebo nutriční asistent lákaly zejména dívky, které v těchto profesích viděly smysluplnou kariéru spojenou s péčí o druhé. Konkurence na zdravotnických školách byla v některých případech ještě tvrdší než na gymnáziích, což znamenalo, že řada uchazečů musela hledat alternativní možnosti.

Ekonomické obory si držely stabilní pozici mezi oblíbenými směry. Obchodní akademie a ekonomická lycea nabízely studentům komplexní vzdělání v oblasti ekonomie, účetnictví a podnikání. Tyto školy fungovaly jako rozumný kompromis mezi všeobecným a odborným vzděláním – absolvent mohl pokračovat na vysokou, nebo rovnou nastoupit do praxe.

V Praze patřily mezi nejžádanější školy Gymnázium Jana Nerudy, Gymnázium Na Pražacce nebo Gymnázium Christiana Dopplera. Tyto instituce měly skvělou pověst a jejich absolventi pravidelně dosahovali výborných výsledků u maturit i přijímaček na vysoké školy. Podobně to vypadalo v Brně, kde školy jako Gymnázium Matyáše Lercha nebo Gymnázium tř. Kapitána Jaroše zaznamenaly obrovský zájem.

Přijímačky 2018 taky ukázaly rostoucí zájem o umělecké obory, zejména o školy zaměřené na grafický design, multimédia a audiovizuální tvorbu. Mladá generace vnímala kreativní profese jako atraktivní možnost seberealizace v moderní digitální době.

Příprava uchazečů na přijímací zkoušky

Každý, kdo má za sebou přijímačky na střední školu, ví, že jde o období plné napětí, očekávání a dřiny. Příprava na tyto zkoušky není jen o biflování učebnic – jde o pochopení toho, jak věci fungují, a o schopnost použít svoje znalosti v momentě, kdy to opravdu potřebujete.

Kdy začít? To je otázka, která trápí spoustu rodin. Nejlepší je rozjet to pořádně zhruba půl roku před zkouškami, ideálně už na podzim osmičky. Máte pak dost času projít si všechno postupně, bez zbytečného stresu na poslední chvíli. Samozřejmě, někteří začínají ještě dřív, třeba v sedmičce – a není to k zahození. Tempo je pak klidnější a zbývá prostor si věci pořádně zažít.

Co se týče samotného učení, v roce 2018 byla jasná jednička: matika a čeština. Bez toho se nikam nedostanete. V matematice vás čekal klasický mix – počítání, rovnice, geometrie, trochu statistiky. Nejlepší rada? Projděte si testy z minulých let. Uvidíte, jaké typy příkladů chodí, jak jsou otázky formulované, na co si dát pozor. Je to prostě osvědčený recept.

Čeština zase vyžaduje solidní základ v gramatice a pravopisu. Musíte se orientovat ve skladbě, znát tvary slov, umět psát bez chyb a rozumět tomu, co čtete. Čtení a rozbor různých textů vám hodně pomůže – naučíte se číst mezi řádky a rychle pochopit, o čem text vlastně je.

Každý se připravuje jinak. Někdo si sedne k učebnicím sám, jiný potřebuje doučování, další jde na přípravný kurz. Kurzy mají svoje kouzlo – máte tam strukturu, zkušené lektory a často i zkoušky nanečisto. Poznáte, jaké to je sedět pod tlakem času a pracovat ve stresu. A to se hodí.

Když se chystáte učit sami, potřebujete pořádnou dávku disciplíny. Bez ní to nejde. Vytvořte si rozumný plán a držte se ho. Sežeňte si učebnice, sbírky příkladů, využijte internet. A hlavně – testujte se. Pravidelně. Jen tak zjistíte, kde máte mezery a na co se zaměřit.

A víte co? Často se zapomíná na psychickou stránku věci. Stres dokáže pěkně zamíchat kartami, i když umíte všechno nazpaměť. Techniki na uvolnění, správné dýchání, pozitivní naladění – to všechno má svůj smysl. A nezapomeňte na podporu rodiny a učitelů. Někdy stačí vědět, že v to někdo věří s vámi.

Odvolání a druhé kolo přijímacího řízení

Druhé kolo přijímacího řízení a možnost odvolání – to jsou slova, která v roce 2018 znamenala pro spoustu studentů a jejich rodiče naději. Když se nepodařilo uspět napoprvé, ještě to nebylo definitivní. Systém byl nastavený tak, aby každý dostal férovou šanci.

Nepřijetí na vysněnou školu je pro čtrnáctiletého člověka pořádná rána. Co teď? Existují dvě cesty. První je odvolání, které musíte podat do tří pracovních dnů od chvíle, kdy vám přijde zamítavé rozhodnutí. Tady opravdu platí, že každý den počítá – pozdě podané odvolání prostě nikdo řešit nebude.

V odvolání nestačí napsat nesouhlasím nebo myslím, že jsem lepší. Je potřeba konkrétně popsat, co se pokazilo. Možná vám špatně sečetli body, nebo někde nastala chyba při vyhodnocování testů. Třeba došlo k nějakému formálnímu pochybení během zkoušek. To jsou důvody, které mají váhu.

Ředitel školy má patnáct dní na to, aby vaše odvolání prošetřil. Když zjistí, že máte pravdu a skutečně se někde stala chyba, může rozhodnutí zrušit a přijmout vás. Pokud ne, putuje celá záležitost dál ke krajskému úřadu. Rozhodnutí krajského úřadu je pak finální – tam už další odvolání nepodáte.

A co když odvolání není vaše cesta nebo když ani to nevyjde? Druhé kolo je určené přesně pro vás – pro ty, kdo neuspěli napoprvé, nebo pro studenty, kteří se z nějakého důvodu nemohli prvního kola vůbec zúčastnit. Školy totiž často mají volná místa, která je potřeba zaplnit.

Druhé kolo se v roce 2018 konalo většinou v květnu a červnu. Každá škola si určovala přesné termíny podle pokynů ministerstva. Tady už bylo všechno trochu uvolněnější – mohli jste podat až dvě přihlášky na různé školy nebo obory, což dávalo větší prostor pro manévrování.

Klíčové bylo sledovat weby škol a nekoukat jen na jednu. Informace o volných místech a termínech zkoušek se objevovaly postupně a ten, kdo měl přehled, měl jasnou výhodu. Někdo možná zjistil, že se uvolnilo místo na oboru, o kterém původně ani neuvažoval, ale který by ho vlastně bavil stejně.

Samotné zkoušky ve druhém kole probíhaly podobně jako v tom prvním. Školy hodnotily výsledky testů i známky ze základní školy. Některé měly specifické požadavky právě pro druhé kolo, takže se vyplatilo všechno pořádně prostudovat dopředu. Hlavně ale šlo o to ukázat, co v sobě máte, a dokázat, že to místo si zasloužíte – i když to napoprvé nevyšlo.